Zámecké vodovody

Nejstarším zdrojem pitné vody pro krumlovský hrad byla hluboká studně, která se dodnes nachází v takzvaném Václavském sklepě (Sklepy IV. nádvoří zámku). První a hlavní vodovod, který fungoval ještě v tomto století zbudoval v 16. století rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan. O něco později v témže století máme zprávu o dalším vodovodu z lesa zvaného Dubík. Ten kromě zámku zásoboval i část krumlovského předměstí Plešivec. V průběhu následujících staletí přibyly ke dvěma zmíněným vodovodům další. Zachovaný popis z roku 1736 nám dokládá 6 panských vodovodů :

Historický plán zámecké zahrady v Českém Krumlově

  • Vodovod ze studánky v Dubíku do knížecí kuchyně.
  • Vodovod ze studně pod Novým dvorem (Krčínův vodovod).
  • Vodovod ze studně ze Starodvorské louky pod Haderberkem vedoucí do pivovaru a pocházející z roku 1729 (dnes vodovod od Vodotrysku).
  • Vodovod od Novosedel do nové horní panské zahrady čítající 8000 - 9000 trubek.
  • Vodovod ze studně nad Kvítkovým dvorem do tohoto dvora.

Další popis panských vodovodů včetně jejich délek pochází z roku 1756 a vypracoval jej Jiří Plansker, knížecí zeměměřič.

Poslední celkový popis panských vodovodů v Českém Krumlově pochází z roku 1907 od geometra Karla Habla a uvádí toto pořadí:

  1. Vodovod z Blanského lesa do dvora Nový dvůr a do krumlovského zámku o dvou hlavních větvích s četnými odbočkami.
  2. Pivovarský vodovod z louky U Vodotrysku.
  3. Vodovod z Polečnice z filtrovací stanice u vápenky.
  4. Vodovod od vápenky k sádkám.
  5. Vodovod užitkové vody od rybníka v Dubíku do rybníka v zámecké zahradě v Českém Krumlově.
  6. Vodovod ze studně ve Kvítkově dvoře do rybníka v zámecké zahradě a odtud ke kaskádové fontáně.
  7. Vodovod pitné vody z panenské studánky do zámecké kuchyně.

Zámecké vodovody, objekt č. p. 61 v zásobní zahradě, v popředí základy ananasového skleníku a kamenná kašna

Nejvýznačnější z těchto uvedených vodovodů je vodovod z Blanského lesa, který byl nazýván "starý Krčínův". Sloužil původně k zásobování zámku a pivovaru, později pouze zámku. Voda byla sbírána z několika pramenů a vedena dřevěnými, později litinovými troubami. Voda vytékala až do konce minulého století do kašen a kamenných koryt, z kterých si ji lidé podle potřeby brali. Rozvod vody do bytů a kanceláří byl v té době velkou vymožeností.

V letech 1923 - 24 odebíral vodovod z hory Kleť vodu z 12 pramenů a délka jeho hlavního vedení činila 4153 m litinových trub o profilu 80 a 50 mm, 1656 dřevěných trub stejného profilu. Z hlavního vodovodu vedly odbočky do několika domů ve Vyšném, na Špičáku a v Latránu o celkové délce 1937 m. Vodovod z Kletě tedy celkem měřil 7737 m. Odkázáno na něj bylo 250 lidí a veškerý zámecký provoz včetně stájí, mlékárny, atd. Tento vodovod využívali kromě zaměstnanců zámku a velkostatku také lidé cizí, a to za pouhý symbolický poplatek jedné koruny.

Další vodovody v areálu zámku sloužily potřebám někdejšího velkostatku, pivovar na Latránu měl od 18. století vodovod vlastní. Z rybníčku v Dubíku dodnes vede vodovod do rybníka v zámecké zahradě a zásobuje zámek užitkovou vodou.

(jo)