Archeologický výzkum středověkého hradu Český Krumlov

Českokrumlovský hrad založili koncem 1. poloviny 13. století příslušníci jedné z větví rodu Vítkovců - páni z Krumlova. Jeho vznik bývá spojován se jménem Vítka mladšího z Krumlova, který také v roce 1253 poprvé použil tento predikát - "de Chrumbenowe". Existenci hradu ale patrně dokládá již o více než deset let starší písemná zmínka o místě zvaném "Krumbenowe" v díle "Frauendienst" štýrského šlechtice a minessängera Ulricha von Liechtenstein.

Za nejstarší část hradu je obvykle považován tzv. Hrádek - velký válcový bergfrit (obranná věž) o průměru 11,2 m, těsně obepjatý hradební zdí, a palác tvaru písmene L. Horní hrad měl vzniknout později, v druhé stavební etapě. Ta bývá spojována zejména s osobou Petra I. z Rožmberka a kladena do 30. let 14. století. Názory o dřívějším vzniku Horního hradu (stavebně-historický průzkum Jana Muka a Luboše Lancingera), či o existenci dvou hradních jader již při jeho založení ve 13. století (August Sedláček) jsou v dosavadní literatuře ojedinělé.

Český Krumlov - hrad, plocha druhého nádvoří během archeologického výzkumu v roce 1995, foto: Michal  Ernée, 1995

Jednou z mála vědních disciplin, která nám dnes může říci něco nového o vzniku, podobě a nejstarších dějinách hradu, je archeologie. To se potvrdilo v letech 1994 a 1995. Na ploše prvního a druhého hradního nádvoří proběhl tehdy archeologický výzkum - vůbec první v dnešním zámeckém areálu. Provedli ho společně archeologové Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově a Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.

Zejména na druhém zámeckém nádvoří se podařilo prozkoumat pozůstatky kamenné architektury, specializovaných výrobních zařízení a stopy terénních úprav z doby vzniku a počátků výstavby hradu ve 13. a na počátku 14. století.

Český Krumlov - hrad, navážkové vrstvy ze 2. poloviny 13. století, foto: Michal Ernée, 1995 Český Krumlov - hrad, vnitřní prostor brány, 13. století, foto: Michal Ernée, 1994

Mohutné vrstvy navážek, ze kterých pochází archeologický materiál datovaný do 2. poloviny 13. století, se dochovaly na prudkém svahu mezi původním vrcholem skalního ostrohu uprostřed nádvoří a severní obvodovou zdí Mincovny. Na jejím místě byla tedy již nejpozději na sklonku 13. století postavena mohutná kamenná hradební zeď, o kterou se zkoumané souvrství zachytilo. Další úsek opevnění z téže doby i s pozůstatky vstupní brány odkryl výzkum ve východní části nádvoří - pod Hrádkem. Prokázané opevnění druhého nádvoří kamennou hradbou již v této době má zásadní význam při úvahách o podobě hradu v počátečních fázích jeho vývoje. Východní část ostrohu Horního hradu, kam i dnes stoupáme strmým průjezdem, ležela původně o 10 - 15 m výše, nežli povrch druhého nádvoří. Pokud by i toto místo nebylo fortifikačně zajištěno, postrádalo by rozsáhlé a nákladně budované opevnění pod ním ležícího nádvoří smysl. Již před koncem 13. století stál tedy v Krumlově hrad se dvěma jádry (na místě dnešního Hrádku i Horního hradu; mapa - 1, 4) a opevněnou plochou o rozloze cca 1/8 ha mezi nimi (mapa - 2, A). Opevněné nádvoří bylo na východní straně prolomeno bránou s nástupem na padací most (mapa - 6).

Český Krumlov - hrad, druhé nádvoří pod Hrádkem, zbytky hradební zdi s bránou a odvodňovacím kanálem, 13. století, foto: Michal Ernée, 1994 Český Krumlov - hrad, rekonstrukce vzhledu základů brány s nástupem na  padací most, kresba Michal Ernée, 1994 Český Krumlov - hrad, odvodňovací kanál (13. stol.) a vrstvy jeho zásypu (15. stol.), foto: Michal Ernée, 1994

Nedlouho po výstavbě opevnění a po zarovnání povrchu navážkami vzniklo v jižní části II. nádvoří metalurgické pracoviště (mapa - C). Huť, specializovaná na produkci stříbra, popřípadě zlata z místních polymetalických rud, byla v provozu někdy na přelomu 13. a 14. století a po relativně krátké době patrně pouze několika let opět zanikla. Vzhledem k dochování reliktů jednotlivých zařízení, datování pracoviště i významu lokality jde o důležitý nález v evropském kontextu (Hrad Český Krumlov, stříbrná huť z přelomu 13. a 14. století).

V témže horizontu bylo, nepochybně alespoň na jižní straně - na břehu Vltavy, opevnění hradu zdvojeno (mapa - 8). O opevnění na severní straně - ve formě vnějšího příkopu a dodnes stojící hradby - víme alespoň tolik, že bylo postupně od 2. poloviny 16. století likvidováno (mapa - 9). Do širokého, značně svažitého prostoru mezi oběma pásy opevnění byl vyhlouben příkop (na východě), nebo byl ponechán bez úpravy (jižní strana). Obě fortifikace plnily svoji funkci až do rasantních přestaveb za posledních Rožmberků - zejména do výstavby dvoukřídlého objektu tzv. Buchalterie (Nové purkrabství), uzavírajícího dnes severní a východní stranu druhého nádvoří.

A - minimální rozsah hradu
B - minimální rozsah Horního hradu nejpozději za Petra I. z Rožmberka ve 30. letech 14. století
C - minimální rozsah metalurgického pracoviště
D - výskyt kulturních vrstev s keramikou konce 13. a počátku 14. století

Českokrumlovský hrad na přelomu 13. a 14. století

  1. Hrádek
  2. druhé nádvoří
  3. Horní hrad
  4. východní část Horního hradu opevněná již koncem 13. století
  5. jižní hradební zeď druhého nádvoří na místě dnešní severní obvodové zdi Mincovny
  6. úsek východní hradební zdi druhého nádvoří s bránou
  7. brána v příkopu pomáhala překonat značnou vzdálenost (30 m) i výškový rozdíl mezi vnitřním a vnějším pásem opevnění středověkého hradu
  8. jižní hradební zeď vnějšího pásu opevnění hradu
  9. severní (východní) hradební zeď vnějšího pásu opevnění hradu
  10. mladší hradební zeď prvního nádvoří

Při archeologickém výzkumu byla získána řada nálezů - předmětů dokládajících vyspělou hmotnou kulturu pánů hradu a zámku i mnoha jeho dalších obyvatel ve středověku i novověku. Za zmínku stojí početná kolekce keramiky a železných předmětů ze zásypu odvodňovacího kanálu středověké brány a zejména soubor renesančních kamnových kachlů nalezený v jedné ze sond na druhém nádvoří. Také soubor gotických kamnových kachlů, čítající několik tisíc kusů a vykopaný náhodně již v roce 1918 pod zámkem v Jelení zahradě, patří k významným dokladům pozdně středověkého uměleckého řemesla 15. a počátku 16. století.

(me)

Další informace: