Zámek Český Krumlov v období baroka

V roce 1622 věnoval císař Ferdinand II. Habsburský panství Český Krumlov svému finančníkovi Janu Oldřichovi z Eggenberku (1568-1634) za prokázané služby. Ani Jan Oldřich ani jeho syn Jan Antonín I. z Eggenberku (1610-1649) se příliš nesžili s českým prostředím a na Krumlově nesídlili. Rod Eggenberků stál však právě na výsluní císařské přízně a byl obdařen množstvím poct. Roku 1623 byli Eggenberkové povýšeni do stavu říšských knížat, roku 1625 jim byl udělen takzvaný velký palatinát - mimo jiné právo razit vlastní mince - a v roce 1628 se krumlovské panství stalo knížectvím s vévodským titulem. Zámek v Českém Krumlově se stal rezidenčním sídlem rodu až za panování Jana Kristiána I. z Eggenberku (1641-1710) a jeho uměnímilovné choti Marie Arnoštky z Eggenberku, rozené ze Schwarzenberku (1649-1719). Manželé ze svých kulturních zálib upřednostňovali zejména divadlo a hudbu, stranou jejich zájmu však nezůstalo výtvarné umění ani zámecká knihovna. Divadlo se hrálo nejdříve v zámeckém Jelením (dnešním Maškarním) sále a v roce 1686 byla otevřena samostatná divadelní budova za Plášťovým mostem vedle tzv. Renesančního domu se stálým divadelním souborem (Eggenberské zámecké divadlo v 17. století).

Knížecí manželé nechali podle dobové módy upravit celý areál zámeckého rezidenčního sídla. Na konci 17. století došlo k založení zámecké barokní zahrady podle plánů Jakuba de Maggi a Petra Spinety. Novými přestavbami prošel i Horní hrad (Zámek č. p. 59 - Horní hrad). Došlo k rozsáhlým úpravám a rozšíření interiérů. Byla vyrovnána podlaží, aby se sály spojily do jedné roviny, a vybudována mohutná barokní schodiště. Původní čtverhranná gotická věž byla snesena a zřízen nový dřevěný Plášťový most. II. nádvoří obohatila budova Mincovny (Zámek č. p. 59 - Mincovna).

Janem Kristiánem I. z Eggenberku vymřel rod v mužské linii a ovdovělá kněžna Marie Arnoštka odkázala majetek svému synovci, knížeti Adamu Františkovi ze Schwarzenberku (1680-1732), který se jej v roce 1719 ujal. Spojením eggenberského a schwarzenberského majetku vzniklo rozsáhlé dominium, které připomínalo svou rozlohou i polohou dobu rožmberskou. S osobou Adama Františka přešlo panství do držení skutečného barokního kavalíra, muže úspěšného na císařském dvoře, který byl zároveň také velkorysým mecenášem a náruživým lovcem. Panství Český Krumlov bylo znovu obdařeno vévodským titulem (1723). Na vrcholu slávy a úspěchu zastihla Adama Františka smrt, když byl zraněn střelou císaře Karla VI. na lovu u Brandýsa nad Labem (1732) (Císařský hon). Majetku se ujal vévoda Josef Adam ze Schwarzenberku (1722-1782) pod poručnickým vedením své matky Eleonory Amálie z Lobkovic. Také Josef Adam dosáhl rychlého politického a společenského vzestupu u císařského dvora ve Vídni. Vnímání a prožitek dvorské atmosféry a tvořivá doba vrcholného baroka a rokoka se projevily v rozsáhlých architektonických úpravách krumlovské rezidence. Kromě přestavby Kaple sv. Jiří a přístavby horního patra zámecké rezidence byl Horní hrad zkrášlen nově upravenými prostory nádherného Maškarního sálu a Zrcadlového sálu (Historie Zrcadlového sálu). První z nich vyzdobil rozkošnými rokokovými malbami Josef Lederer, malířskou výzdobu Zrcadlového sálu provedli dva vídeňští malíři Hans Wetschl a Leo Märkl. Oba sály byly součástí rozsáhlého komplexu určeného pro zábavu a požitek. V Zrcadlovém sále se konaly koncerty, v Maškarním sále bály a maškarní plesy. Přímo ze sálu vedla dřevěná chodba Plášťového mostu do nově upraveného zámeckého divadla. Kníže Josef Adam ze Schwarzenberku nechal přestavět budovu starého eggenberského divadla a opatřil ji rozsáhlým souborem kulis, divadelních kostýmů, rekvizit a teatrálií. Spojovací chodba pokračovala dále do rafinovaných keřových bludišť

zámecké zahrady v Českém Krumlově. Zahrada byla nově opatřena kaskádovou fontánou, zdobenou sochami vodních božstev od sochaře Josefa M. Grisslera z roku 1765. V letech 1755-1757 došlo k přestavbě zahradního letohrádku Bellarie, v zadní části zahrady byl v roce 1752 vybudován dřevěný hudební pavilón s výzdobou Františka Jakuba Prokyše. Na konci zahrady byl velký rybník, který zásoboval vodní stroj vodou z nedalekého Ptačího hrádku. Na zahradu navazovalo široké stromořadí mířící ke Kvítkovu Dvoru, který byl rokokově přestavován v letech 1750-1752. V letech 1744-1746 byla u zámku vybudována zimní zámecká jízdárna (Zámek č. p. 178 - Zámecká jízdárna) podle projektu Andrease Altomonteho. Na konci 18. století stavební ruch na krumlovském zámku ustal.

Barokní interiéry ve své náznakové podobě jsou součástí I. prohlídkové trasy zámku Český Krumlov zpřístupněné návštěvníkům.

Další informace:

• Historie zámku Český Krumlov
• Zámek Český Krumlov v 19. století

(mh)