Eggenberské zámecké divadlo v 17. století

Portrét Jana Kristiána z Eggenberku, kopie obrazu dle de Veerleho, Červený Dvůr (?), 1706, olejomalba na plátně, Stav po restaurování, komplexní restaurátorský zásah Stojan Genčev, Praha,1995 Od poloviny 17. století, kdy krumlovské panství přešlo do majetku rodu Eggenberků, stoupal v zámecké společnosti zájem o světskou divadelní tematiku. Proto byla na krumlovském zámku v roce 1675 vybudována v tzv. "Jelením sále" první stálá divadelní scéna. Salcburský architekt Johann Martin Schaumberger ji vybavil celkem patnácti proměnami, a to čtyřmi dekoracemi různých sálů (žlutý, červený, modrý a kamenný) a dekoracemi kuchyně, lesa v létě, lesa v zimě, zahrady, skal, moře, města, vsi, vojenského tábora, nebe a pekla. Toto divadlo však zřejmě svými rozměry nevyhovovalo nárokům knížecích majitelů a tak dal v roce 1680 velký milovník a mecenáš umění, kníže Jan Kristián I. z Eggenberku, postavit novou samostatnou divadelní budovu na V. nádvoří zámku Český Krumlov. Plány divadla navrhli a stavební práce řídili italští stavitelé Jakub Maggi a Petr Spinetta, dekorace namaloval opět Johann Martin Schaumberger, tesařské práce na krovu budovy a konstrukci jevištní mašinerie pořídil Laurentinus Khünmüller. V této době již působila na zámku stálý hudební soubor (tzv. Eggenberská kapela) a profesionální herecký soubor (Eggenberští herci). V zámecké knihovně v Českém Krumlově se dodnes zachovala rozsáhlá eggenberská sbírka teatrálií a repertoáru divadla.

O vybavení eggenberského divadla se nezachovaly žádné podrobnější zprávy. Přesto si můžeme učinit alespoň hrubou představu o jeho půdorysné disposici a prostorovém uspořádání ze dvou plánů pořízených roku 1760 jako podklad k návrhu zednického mistra Josepha Franze Fortiniho na přestavbu tohoto divadla, jehož stav byl tehdy zřejmě již značně špatný.

Plán z roku 1760 dokládající dispozici zámeckého divadla v Českém Krumlově v 17. století

Z těchto plánů vyplývá, že v západní části stavby byla scéna (Theatrum) s poměrně rozlehlou jevištní plochou, zvláště v poměru k hledišti s parterem (Gemeines Auditorium) a knížecí lóží v celé šíři zadní části. Mezi jevištěm a hledištěm byl obdélný ohrazený prostor pro orchestr (die Music).

Kostýmové návrhy L. O. Burnaciniho Kostýmové návrhy L. O. Burnaciniho

(om)