Eggenberští herci

Od roku 1675 začíná více než sedmnáctiletá historie stálého profesionálního divadelního souboru, působícího v divadle na zámku v Českém Krumlově i mimo něj pod názvem "Fürstlich-Eggenbergischen Hof-komödianten" (Knížecí eggenberští dvorní herci).

1. května 1675 byli přijati Johann Christoph Pernecker a jeho žena Anna. Oba přišli z Vídně a hned byli pověřeni obstaráním všeho potřebného pro zhotovení divadelní garderoby. Pernecker měl později na starosti veškeré divadelní zařízení. Ke stejnému datu byla přijata trojice herců, Johann Georg Göttner, Johann Franz Manduck a Johann Karl Sommerhammer, kteří byli zapsáni jako "písaři účtárny" s povinností hrát divadlo. O rok později byl Göttner, rodák z moravského Mikulova, jmenován do čela skupiny dvorních herců. V prvním roce divadla byli členy souboru dále Andreas Ellesohn s manželkou, Friedrich Kornel Pöck a Johann Schumacher, kteří po několika týdnech až měsících z Krumlova odešli, dále Ursula Bumlová, jež v létě 1676 zemřela.

Soubor byl podstatně doplněn na jaře 1678, kdy do něho vstoupili Göttnerova manželka Sibylla Juliana a její sestra Claudia Felicitas, štýrský herec Johann Wohlgehoben, Johann Friedrich Schwarz, a roku 1680, kdy byl angažován komický herec Johann Valentin Petzold (1648 - cca 1730), zvaný Brustfleck, pocházející ze Štýrska. Od té doby se soubor v podstatě neměnil. Ženatí herci vedli samostatně domácnosti, ode dvora dostávali peněžní platy i deputátní dávky, svobodní herci byli ubytováni společně ve městě a stravovali se na hradě ve společné kuchyni pro služebnictvo.

Vedle "dvorního básníka" Göttnera byl nejvýznamnějším členem souboru nepochybně Johann Valentin Petzold, který na krumlovské scéně ztělesňoval postavu přihlouplého sedláka Kiliana Brustflecka.

Kníže s kněžnou poskytovali hercům slušné hmotné zabezpečení, srovnatelné s postavením panských úředníků. Johann Georg Göttner, v osmdesátých letech označovaný jako "Hof Poet" (byl autorem několika her uvedených v krumlovském divadle), byl dokonce v roce 1682 knížetem Janem Kristiánem I. z Eggenberku povýšen do šlechtického stavu. Zcela jistě se jednalo o svobodné lidi, kteří byli ve službě za dojednaný plat a kteří měli právo kdykoli odejít. Kníže svým "komediantům" nebránil ve vystupování mimo Český Krumlov, když sám nepotřeboval jejich služeb nebo když vážný důvod vedl k dočasnému zákazu provozování zábav v Českém Krumlově.

Eggenberští dvorní komedianti se postupně stávali známými i ve vzdálených městech. Kníže svým hercům nejednou dokonce hradil náklady spojené jejich krátkodobými zájezdy. V roce 1687 podnikli první výpravu do Lince, kde jim hornorakouské stavy dovolili postavit na dobu pěti let jeviště ve stavovské jízdárně. V roce 1690 pak krumlovská společnost hrála v Praze.

Paradoxně v době, kdy ve svém dosavadním působišti měli vévodští herci k disposici prostorné a dobře zařízené divadlo, přenášeli postupně těžiště své práce mimo Český Krumlov a v roce 1691 byli herci propuštěni z dvorních služeb. Soubor však zůstal pohromadě a nadále, zřejmě se souhlasem svého bývalého vznešeného patrona, užíval název "Fürstliches-Eggenbergisches Hof-Komödianten". V devadesátých letech se zařadil mezi uznávané divadelní společnosti cestující po rakouských, bavorských a švýcarských městech. V čele souboru v té době stál herec Johann Karl Sommerhammer a mezi jeho přední členy patřil nadále "hanswurst" Petzold alias Kilian Brustfleck. Zda po roce 1691 hráli bývalí knížecí herci ve svém původním působišti, není známo.

(om)