Nástěnné malby III. nádvoří zámku Český Krumlov

Všechny stěny budov soustředěných kolem III. nádvoří zámku v Českém Krumlově zdobí dobře dochované renesanční malby, kterými nechal zámek vyzdobit předposlední rožmberský vladař Vilém z Rožmberka ve snaze přiblížit svou velmožskou rezidenci módnímu uměleckému stylu, se kterým se seznámil při častých zahraničních cestách po území Rakouska, Polska a Svaté říše římské

Detail malby na III. nádvoří zámku Český Krumlov

národa německého a především během svého pobytu v Itálii v letech 1551-1552. Na výzdobě Rožmberského sídla se proto podílelo hned několik italských mistrů. Vázán starým hradem i finančními možnostmi, svěřil vladař hlavní slovo při vytváření ideální představy reprezentačního paláce nikoli architektovi, ale malíři. Malby na nádvoří vznikly mezi rokem 1577, kdy byl v souvislostmi s přestavbami zámku prolomen portál nového průjezdu, který porušil malované členění nádvoří. (Renesanční přestavby zámku Český Krumlov).

Detail malby na III. nádvoří zámku Český Krumlov Všechny stěny nádvoří jsou pokryty sgrafitovými malbami, vyvedenými ve třech základních barvách různých druhů kamene - v šedé, okru a hnědočervené, nechybí ani trochu černi. Sgrafita, tedy figurální a ornamentální rýsovaná malba, škrábaná v omítce, byla typickým projevem renesančního umění. Všechny stěny pokrývá napodobené vyznačení kvádrového zdiva, zvané bosáž. Pod okny obíhá široký pruh a v něm se střídají kamenné desky s reliéfem trofejí a oválná pole s figurálními výjevy pravděpodobně z římských dějin. Meziokenní plochy prvního patra člení dvojice sloupů, mezi nimiž jsou umístěny malované niky. V nikách jsou vymalovány postavy sedmi Planet. V pásmu mezi prvním a druhým patrem jsou umístěny malbou napodobené kamenné desky s reliéfy pololežících a polosedících postav, v současné době již málo zřetelných. Mohlo se jednat o božstva či o znázornění pěti Smyslů nebo čtyř Živlů. V nikách na meziokenních stěnách na severní a jižní straně nádvoří jsou vymalovány busty slavných a obdivovaných osobností, na východní a západní straně stojí ozdobné vázy. Fasáda je nahoře zakončena pruhem dórského vlysu, v němž se střídají malby kamenných desek se svislými zářezy, zvané triglyfy a metopy (desky čtvercového tvaru, vyplněné reliéfy) s motivem maskaronů (plastický motiv v podobě stylizované lidské hlavy), zvířecích hlav a části zbroje.

Malby na stěnách mají hluboký symbolický význam, ale jejich výklad zůstává stále ve stádiu dohadů. Celá rozsáhlá kompozice maleb na III. nádvoří zámku byla jedním ze způsobů, jak pojmout a umělecky vyjádřit složitost jsoucího světa. Malíř se pravděpodobně podle přání objednavatele či podle vlastního návrhu snažil vyjádřit vztah mezi člověkem - mikrokosmem, zastoupeným Smysly a Živly a univerzem - makrokosmem, reprezentovaným Planetami, které podle renesančních představ ovlivňovaly lidský život, vlastnosti a konání člověka a též ochraňovaly lidská obydlí. Výjevy z římské historie byly v 16. století v našich zemích velice oblíbené. Humanisté je pojímali jako obraz ctností, stejně jako busty

Detail malby na III. nádvoří zámku Český Krumlov, bitevní výjev

významných osobností. Většinou se jednalo o slavné Řeky a Římany, nechyběli ani proslavení Italové. Malíř se snažil pročlenit zcela hladké stěny nádvoří alespoň malovanými architektonickými prvky. Aby dosáhl symetrické vyváženosti, domaloval na některých místech okna i s hustou sítí kolečkového zasklení. O snaze vyvolat zdání skutečné kamenné fasády svědčí i několik ptáků, usazených na malovaných římsách. Autor chtěl pomocí malby dosáhnout zdání co největší plasticity a hry kontrastů použitím kombinace vypouklých polosloupů a stěnu prohlubujících nik, z nichž naopak vystupují oblé sochy.

Malby na nádvoří bývají přičítány rožmberskému dvornímu malíři Gabrielu de Blonde, avšak tuto domněnku nedokládají žádné archívní prameny a není ani možnost srovnání s jednoznačně doloženým Gabrielovým dílem. Na výzdobě nádvoří se podílelo pravděpodobně několik malířů, z nichž jeden práci rozvrhnul.

Detail malby na III. nádvoří zámku Český Krumlov, antický bojovník

Mohl to být sám Gabriel de Blonde. Výzdoba nádvoří působí jako jednotný celek, v němž se detaily podrobily jednotící myšlence fiktivního architektonického ztvárnění uzavřeného prostranství formou co nejbohatší a nejlogičtější.

V roce 1997 byly nástěnné malby na III. nádvoří zámku zrestaurovány. (Restaurování nástěnných maleb III. nádvoří zámku Český Krumlov).

(mh)