Mašinerie a efektové stroje zámeckého divadla

Technické zařízení jeviště (tzv. mašinerie), dochované dosud v původním stavu, je příkladem vyspělé barokní divadelní mechanizace a kinetiky dokonale odpovídající inscenačním záměrům barokního divadla. Tato velmi přesně a pečlivě propracovaná mašinerie sestává především ze zařízení na výměnu kulis.

Zavěšením kulis do posuvných rámů, pohybujících se po dřevěných kolejničkách umístěných v podjevištním prostoru bylo umožněno připravit najednou sled tří různých scén. Manipulace s rámy a jejich pohyb umožňovalo technické zařízení sestávající z mohutné dřevěné hřídele s pákami, od níž byla vedena lanka ke kulisovým rámům, a to jednak přímo, jednak přes kladky připevněné v rámech na zdi. Otočením hřídele bylo dosaženo toho, že se současně zasunovaly zpět kulisy jedné scény a zároveň vyjel dopředu další soubor kulis.

Podobnými, avšak poněkud menšími hřídeli umístěnými nad jevištěm byl ovládán pohyb sufit a především všech prospektů a opony. Při správné koordinaci provaziště s "podpalubím" může pět až šest mužů provést plynulou výměnu scény během šesti až dvanácti vteřin.

Zámecké divadlo v Českém Krumlově, rumpál pro ovládání opony, 1999, foto: Věroslav Škrabánek  Mašinérie a efektové stroje zámeckého divadla v Českém Krumlově, rumpály v provazišti určené k ovládání prospektů a sufit, 1999, foto: Věroslav Škrabánek

Rumpály na ovládání kulisových rámů v mašinerii zámeckého divadla Český Krumlov, 1999, foto: Věroslav Škrabánek

Kromě této mechanizace výměny kulis bylo jeviště zámeckého divadla poměrně bohatě vybaveno i různými zařízeními, jež umožňovala použití scénické kinetiky. Barokní zálibě v překvapivých scénických efektech odpovídá velký počet propadel. V prostoru pod jevištěm byly postaveny čtyři zdviže ze dřeva, jimiž se herci mohli spustit do podjevištního

Propadla ve spodní části mašinerie zámeckého divadla v Českém Krumlově, 1999, foto: Věroslav Škrabánek prostoru nebo naopak být vyneseni na scénu. Bylo však možno otevřením všech odklopných a odnímatelných desek podlahy jeviště vlastně v jeho ploše úplně zrušit. Prakticky byla tato možnost využívána zvláště při mořských scénách. K tomu účelu byla scéna vybavena zvláštním zařízením a několik těchto přístrojů je dosud zachováno. Jejich podstatou je hřídel s klikou a křížově přidělanými příčkami opatřenými na konci malými kolečky. Při pohybu vznikajícím otáčením hřídelí bylo nadzdvihováno údery příček ilusivně pomalované plátno umístěné nad tímto strojem, takže dojem vlnící se hladiny byl velmi přesvědčivý. Pokud jde o další kinetická zařízení, je třeba upozornit na typické barokní "létací stroje", které umožňovaly spouštění herců na jeviště. O tom, že existovaly i na krumlovské zámecké scéně, svědčí dvě hrubé sedačky s mohutnými kovovými kruhy pro zavěšovací lana.

Autor divadelní techniky krumlovského zámeckého divadla je dosud neznámý. Pro knížecího syna Jana Nepomuka ze Schwarzenberku jako pro diletanta to byl úkol příliš speciální, kdežto tesaře Laurentina Makha lze považovat v tomto případě spíše jen za řemeslnou výkonnou sílu.

Z původních zařízení pro vytváření zvukových efektů se dochovalo v krumlovském divadle dvojí zařízení k vytváření hřmění. Je to jednak jednoduchý čtverhranný buben s dvojitou paličkou na víření, jednak úzká prkenná šachta po levé straně jevištního portálu, v níž zvuk hřmění vyluzovaly kamenné koule zarážející se při dopadu o stěny. Zvukového efektu padajícího deště bylo docilováno tzv. prškou,

Zámecké divadlo v Českém Krumlově, efektový stroj, tzv.

jejíž princip sestával z otáčecího plechového bubnu na levé galerii nad jevištěm, v němž byl přesypán písek. Z dalších scénických rekvizit, které se z původního zařízení divadla dochovaly, můžeme jmenovat např. pojízdný kramářský stánek, na jehož zadní vnitřní stěně jsou namalovány police s různým zbožím, dále miniaturní markytánský vozík, fontánu nebo stojky cypřišů, citrusovníků, oranžovníků a vinic s transparentními plody .

Stroj na vítr, foto: Lubor Mrázek

.. Stroj na vítr: MP3 - 93 kB | Real Audio - 104 kB | WAV - 1 MB

(om)