Zásobní zahradnictví

Lokace:
Zásobní zahradnictví správy zámku je situováno na jižním okraji zámeckého areálu na hraně plošiny bývalé říční terasy Vltavy a přilehlých svazích s východní expozicí.

Zámek Český Krumlov, zásobní zahradnictví, v pozadí Oranžérie, foto: Zdena Flašková

Na severovýchodě ho vymezuje hluboká strž nad řekou, severozápadní hranice běží podle komunikace spojující zámeckou bránu na V. nádvoří zámku Český Krumlov a křižovatku cest na začátku Důlní ulice. Ta ohraničuje prostor zahradnictví na jihozápadě, běžíc souběžně s ohradní zdí zámecké zahrady v Českém Krumlově. U objektu tzv. paraplíčka (Paraplíčko - fortifikace) se zeď zalamuje a navazuje na terénní hranu nad svahem k Vltavě.

Pomístní název:
Zahrada byla v minulosti uváděna také pod dalšími názvy: "plášťová zahrada", "zahrada Na plášti" (něm. Mantelgarten), kuchyňská zahrada (něm. Küchengarten), "zahrada nad Rybářskou ulicí ".

Popis objektu:
Areál obsahuje následující stavební objekty:

Stavebně historický vývoj:
Plocha kuchyňské zahrady "Na plášti" byla původně zřejmě nekultivovaným jihozápadním předpolím českokrumlovského hradu.

Nejstarším objektem je opevnění v jihozápadním rohu areálu, pochází pravděpodobně z 2. poloviny 15. století. Tato stavba byla pravděpodobně součástí vnějšího opevnění (tzv. Nového Pláště) budovaného Oldřichem II. z Rožmberka (zmínka z roku 1447).

Za panování posledních Rožmberků byla zřejmě již sešlá opevňovací soustava snesena, valy rozvezeny a příkopy zasypány. Z trosek původních zdí byla postavena nová ohradní zeď s falešným cimbuřím na koruně. V té době ještě stála tzv. plášťová brána a severní úsek opevnění (v dnešním prostoru zámecké zahrady).

Z roku 1600 pochází následující údaj: "nad zámkem a okolo zámku veliké štěpnice s dobrými stromy všelijakého ovoce i od rozličného koření a kvítí vysázeny tři" - je možno předpokládat situování užitkových zahrad v prostoru dnešní zásobní zahrady. Nicméně první písemná zpráva o "zahradě nad Rybářskou ulicí" je z roku 1657. Předpokládá se, že zahrada vznikla v 1. polovině 17. století a měla hospodářský charakter.

Český Krumlov, Zámek č. p. 61 - Oranžerie

Po neklidném období třicetileté války nepřejícím péči o zahrady došlo ke změně až za panování knížete Jana Kristiána I. z Eggenberku. V souvislosti se založením zámecké zahrady kníže vykoupil také měšťanské pozemky v tzv. plášťové nebo také kuchyňské zahradě.

Pravděpodobně zde (t.j. na ploše dnešního zahradnictví) byly zřízeny v letech 1678 - 1683 zahradní skladiště a další provozní místnosti zahradnictví.

Podoba plášťové zahrady (v něm. originále Mantelgarten) je v hrubých rysech doložena plánem datovaným kolem roku 1702 - ukazuje detailně ohradní zeď zahradnictví přesně odpovídající i dnešnímu stavu.

V zahradě ( ale i ve vlastní zámecké zahradě ) se pěstovala vinná réva . Již v roce 1692 zde bylo vysazeno 100 sazenic révy, dovezené z knížecího vinohradu v rakouském Senftenbergu .

O intenzitě zahradnické činnosti svědčí zpráva z roku 1732 uvádějící, že denně v zahradnictví pracovali 3 zahradničtí tovaryši, 6 zahradnických pomocníků a 20 - 30 robotníků.

Z roku 1755 pochází zmínka o nákupu semen pro kuchyňskou zahradu Na plášti.

Častější zmínky o zařizování zahradnictví pocházejí až z poloviny 18. století, kdy byla postavena řada pařenišť, skleníků, Oranžerie, domek pro zahradníka a provozu zahradnictví byla věnována velká pozornost.

Roku 1766 byla zahrada oplocena směrem k Vltavě (po špatných zkušenostech se zloději). V témže roce byl vybudován vodovod z Dubíku, který mimo jiné zásoboval vodou i kuchyňskou zahradu. (viz blíže Zámecké vodovody).

V zahradě bylo pěstováno mnoho exotických rostlin, jak dokládá inventář datovaný 10.7.1766. Výčet obsahuje 168 kusů různých odrůd citroníků, 91 pomerančovníků, 2 "granátové stromy" (t.j. marhaník ) a 151 vavřínů v Oranžerii, ve velkém skleníku se pěstovalo 181 ananasů a 135 blíže neurčených rostlin z Ameriky (zřejmě agáve), v malém skleníku se nacházelo 70 kusů ananasů a 110 dalších květin.

Roku 1800 byl dům zahradníka zvýšen o patro a zřízen dlouhý přízemní trakt pro zahradnické příručí.V téže době byla vybudována při jihozápadní ohradní zdi otevřená kolna, posléze přestavěná na stodolu ( dnešní tzv. labuťárna ).

Vyhlídka , zřízená na místě staré bašty v roku 1824 ( tzv. paraplíčko - fortifikace ), byla spojena se zámkem promenádní cestou, vedenou přibližně po vrstevnici svahem nad Vltavou. Pro pohodlnou chůzi byly vybudovány dřevěné chodníky z prken, opatřené zábradlím. Na promenádě byly zřízeny vyhlídkové terasy, poskytující poutavé výhledy na město a zámek a postaveny altány (viz blíže Studie oživení lokality Rybářská).

Již od začátku 19. století byly zahradní terasy na východní straně zahradnictví přidělovány jako tzv. deputátní zahrady vrchnostenským úředníkům. Pro jednotlivé uživatele byly stavěny drobné zahradní stavby, altány , z nichž dva z přelomu 19. a 20. století se dochovaly.

Druhým obdobím rozmachu zahradnického provozu byla čtyřicátá léta 19. století. Byly vybudovány tzv. ananasové skleníky, rekonstruována Oranžerie.

Zámecká zahrada Český Krumlov, zásobní zahradnictví, 2000, foto: Lubor Mrázek

V druhé polovině 19. století úsporná opatření postihla i zahradnictví, část Oranžerie byla zbourána, v některých sklenících se přestaly pěstovat květiny. Nicméně kontinuita zahradnické činnosti byla zachována až do současnosti.

Současné využití:
V rekonstruované Oranžerii a starých sklenících se pěstuje sadba pro květinové záhony v zámecké zahradě a dekorační hrnkové květiny pro výzdobu zámeckých interiérů i nádvoří.

(jo)