Hrad Český Krumlov, soubor gotických kamnových kachlů

"Ctěnému zemskému konservátorskému úřadu v Praze.

V severním svahu pod zámkem Krumlovským byly při dobývání pařezů nalezeny velice zajímavé střepy z rozličných kachlíků. Po rozšíření výkopu nalezl jsem veliké skladiště kostí zvířecích, mezi nimiž mnoho a mnoho střepů kachlíkových je promícháno. Skladiště nachází se zrovna pod tak zvanou černou kuchyní traktu Rožmberského a zdá se, že v ta místa všechny kuchyňské odpadky a zbytky ze staveb odkládány byly. Kosti, měřící více kubických metrů, jsou dosti pravidelně složeny, jakoby narovnány, kdežto kachlíky ponejvíce na spodku skladiště se nalézající, pouze pohozeny. Soudím z toho, že kachlíky při veliké přestavbě zámku, provedené v druhé polovici 16. století, sem byly zaneseny. Střepy kachlíků jsou ponejvíce nepolévané a pocházejí ze 14., 15. a 16. století. Pozoruhodné jsou na nich dekorace ornamentální a figurální, osoby, lvi, orli, všelijaké obludy, štíty (14. a 15. stol.), gotické nápisy, mřížování již i z doby Vladislavské atd. Malá část kachlíků je polévaná, bíle, modře a zeleně, z doby renesanční, asi italského původu. Dosud se mi nepodařilo ze střepů celé kachlíky sestaviti a vyobrazení opatřiti, doufám však, že další nálezy mnoho doplní. Prozatím dovoluji si o nálezu uctivé oznámení učiniti.

V plné úctě oddaný. Ing. E. z Hartenthalu, konservator. V Č. Krumlově, 8/11.1918."

Vyzvednutí náhodně objeveného velkého a bohatého nálezu gotických a renesančních kachlů na svahu pod českokrumlovským zámkem nedlouho před koncem roku 1918 sledoval a finančně podpořil i sám tehdejší majitel panství, kníže Jan Schwarzenberg. Zemský konservátorský úřad v Praze informoval o nálezu citovaným dopisem tehdejší šéf schwarzenberské stavební správy (stavebního řiditelství) českokrumlovského panství Ing. Emil von Hartenthal.

Ve své pozdější podrobné zprávě popisuje Hartenthal kromě nálezových okolností i motivy zdobící kachle: "Množství zlomků kachlíkových jde do tisíc, kostí zvířecích odvezeno na vozy. Naleziště leží přímo pod bývalými komnatami pánů z Rožmberka, ale současně pod bývalou zámeckou kuchyní. Motivem kachlové ozdoby jsou postavy svatých, andělé, štíty se stuhami a nápisy, jezdci, výjevy z lovu a různé architektonické tvary. Na četných úlomcích jsou zobrazena zvířata nejrůznějších tvarů. Šípovité drápy, cenící se zuby, fantastické výrůstky zobrazených oblud, dělají spíše dojem pohádkový".

Soubor pozdně gotických a renesančních kamnových kachlů z nálezu v roce 1918 je svým počtem dodnes dochovaných více než čtyř a půl tisíc zlomků jedním z vůbec největších v Čechách. Bohatstvím zejména pozdně gotických ikonografických motivů, jejichž počet dosahuje téměř jedné stovky, pak patří také k nejkrásnějším. Početnější gotickou část souboru, čítající bezmála 3.900 zlomků, datujeme do rozmezí první poloviny 15. až počátku 16. století. Renesanční kachle pocházejí pak z průběhu následujících desetiletí 16. století. Mezi ty nejkrásnější patří zejména exempláře s vícebarevnými glazurami - tzv. majolikové (Hrad Český Krumlov, soubor renasančních kamnových kachlů).

Z nepřeberného bohatství gotických výzdobných motivů si vyberme alespoň ty nejzajímavější.

Dračí řád Zikmunda Lucemburského. Rytířský Dračí řád - "Ordo equestris Draconis Hungariae", založil římský a uherský král Zikmund se svojí manželkou Barborou Celjskou v roce 1408. K jeho držitelům patřili jak králi věrní příslušníci uherské šlechty, tak mnohé význačné zahraniční osobnosti. Jediným českým šlechticem, kterému Zikmund řád udělil, byl na přelomu let 1419/1420 Čeněk z Vartemberka. Tak se také stočený drak dostal do rodového erbu Vartenberků.

Dračí řád Zikmunda Lucemburského, kamnový kachel, Český Krumlov – hrad, kresba Jan Votava, 1998 Drak, kamnový kachel, Český Krumlov – hrad, rekonstrukce motivu a otisk v sádře, akademický sochař Michal Vitanovský, 1999

Na kamnových kachlích známe Dračí řád z maďarských lokalit. Stočený drak tu často drží v drápech erb se znakem některého z rodů, jejichž příslušníci řád od krále získali. A jak se dostal do Českého Krumlova? Čeněk z Vartemberka byl poručníkem mladého Oldřicha II. z Rožmberka (1403-1462) a posléze se stal i jeho tchánem. Proto byl v té době považován vlastně za člena rodiny - možná stejně jako řád, který od Zikmunda obdržel.

Archanděl Michael zabíjí draka, Český Krumlov – hrad, kresba Jan Votava, 1998

Drak. Nádherně stylizovaný, do čtverce vkomponovaný okřídlený jednohlavý drak je vyspělým příkladem umění středověkých rytců kachlových matric.

Archanděl Michael zabíjí draka. Jeden z častých námětů středověkého umění. Zápas Michaela a jeho andělů s velkým drakem - dávným hadem, zvaným ďábel a satan, popisuje ve svém zjevení sv. Jan. Právě na základě Apokalypsy byl pak archanděl Michael spolu s Gabrielem a Rafaelem považován za jednoho ze tří nejvyšších andělů. Jejich hlavním posláním bylo vést nebeské vojsko v boji s ďáblem. Na krumlovském reliéfu je také Michael oděn v plné zbroji - od hlavy až k patě. Pouze místo helmice vidíme za hlavou svatozář.

Adam a Eva u stromu poznání. Opět nádherně provedený reliéf známé scény s hadem pokušitelem. Had s lidskou horní polovinou těla, kdy každou rukou podává jablko jednomu z hříšníků, a hadím ocasem obtočeným kolem kmene stromu. Adam s Evou si zakrývají pohlaví svazkem fíkových listů - již poznali, že jsou nazí. Střecha s vížkami odděluje ráj od ostatního světa, představovaného zde dravým ptákem.

Adam a Eva u stromu poznání, Český Krumlov – hrad, kresba Jan Votava, 1998 Anděl štítonoš s erbem pánů z Rožmberka, Český Krumlov – hrad, kresba Jan Votava, 1998

Anděl štítonoš s erbem pánů z Rožmberka. Jeden z nejkrásnějších motivů v souboru představuje anděla štítonoše držícího erbovní štít s pětilistou rožmberskou růží. Aby bylo na první pohled jasné, kde je host na návštěvě a u čích kamen si nahřívá promrzlé údy, přidal rytec matrice po obou stranách štítu nápisovou pásku s textem "pani z rozmberka".¨

Lovecká scéna, Český Krumlov – hrad, kresba Jan Votava, 1998

Lovecká scéna. Také tento nádherně provedený reliéf je pětilistou růží mezi parohy jelena spojen s rodem Rožmberků. Na první pohled jasný motiv v sobě skrývá množství zakletých symbolů - ratolest v jelenově tlamě, šál lehce ovinutý kolem jeho krku, růže mezi parožím, plůtek i jakýsi kyblík v rukou lovce. Všimněme si jeho do detailu propracovaného oděvu, včetně loveckého klobouku či pásku s přezkou.

Samson zabíjí lva. Nádherně řezaný reliéf starozákonního hrdiny Samsona patří k vrcholům české pozdně gotické kachlové tvorby. Kromě mnoha detailů, jako je mošna s nožem u pasu nebo čapka s pérem, si všimněme nápisové pásky s textem "samson tisicz gich przemohl ue". Poslední písmena mohou být iniciálami rytce matrice.

Samson zabíjí lva, Český Krumlov – hrad, rekonstrukce motivu a otisk v sádře, akademický sochař Michal Vitanovský, 1999 Samson zabíjí lva, mědiryt Mistra ES

Nestává se v tomto období často, aby se nám dochoval konkrétní předobraz nějakého výrobku uměleckého řemesla. Krumlovský kachel se Samsonem je v tomto směru vzácnou výjimkou. Rytec matrice totiž použil jako předlohu známý mědiryt Mistra ES - umělce, tvořícího v době kolem poloviny 15. století v oblasti horního Porýní.

(me)

Další informace :
Archeologický výzkum středověkého hradu Český Krumlov
Archeologické výzkumy ve městě Český Krumlov