KKK

Zámek Český Krumlov v období gotiky

Románská komora na zámku Český Krumlov, detail kleneb, historické foto, foto: J.Seidel Hrad, jenž nesl jméno Krumlov, byl založen asi v polovině 13. století na strmém skalnatém ostrohu, čnícím vysoko nad meandrovitým korytem řeky Vltavy. Zbudovali jej páni z Krumlova, kteří patřili k významnému českému šlechtickému rodu Vítkovců. Název hradu pocházel ze staroněmeckého výrazu Crumbenowe, který charakterizuje přírodní konfiguraci terénu, tedy místo na křivé louce nebo na nivě. Původní gotický hrad tvořil pouze malý hrad s věží, který se po dalších středověkých a renesančních úpravách stal dominantou celého okolí.

V roce 1302 rod pánů z Krumlova vymřel a hradu se ujali příbuzní Rožmberkové. Jeden z nejpřednějších českých šlechtických rodů s erbem červené pětilisté růže na stříbrném poli ve znaku zvolil právě Krumlov za své hlavní a trvalé rodové sídlo. Za vlády Jindřicha z Rožmberka (1262-1310) a jeho syna Petra I. z Rožmberka (zemřel 1347) došlo k velkolepému rozšíření Hrádku (Zámek č. p. 59 - Hrádek) pod věží. Rovněž byla zahájena výstavba Horního hradu (Zámek č. p. 59 - Horní hrad), který tvořily dva paláce a dvě mohutné čtvercové věže. Hrad přijal kromě funkce obranné a obytné rovněž úlohu hlavního správního centra rozsáhlého krumlovského panství. Petr I. z Rožmberka, jenž zastával významné funkce nejvyššího komorníka a zemského hejtmana v Čechách, se snažil vytvořit z Českého Krumlova jihočeskou obdobu pražské královské metropole. Na žádost Petrovy manželky Kateřiny z Vartenberka byla na hradě postavena nová kaple sv. Jiří a sv. Kateřiny, která byla vysvěcena koncem roku 1334 a obdařena odpustky pro zbožné návštěvníky.

Významné přestavby na zámku ještě ve stylu gotickém probíhaly za Oldřicha II. z Rožmberka v polovině 15. století, kdy byly zastavěny prostory dnešního čtvrtého nádvoří. Krumlovský hrad byl rozšiřován a dbáno bylo především na obranyschopnost hradu.

Kaple sv. Jiří a Kateřiny na zámku Český Krumlov (2. polovina 14. století)

Energická a dominantní osobnost Oldřicha II. z Rožmberka (1403-1462) stála v popředí dění celého Českého království 15. století a byla hlavní oporou katolických stavů v době husitských válek i v poválečném období. Význam a přední postavení rodu Rožmberků bylo písemně stvrzeno za Petra IV. z Rožmberka (1462-1523), když se ve Vladislavském zřízení zemském z roku 1500 zdůrazňovalo přednostní postavení Rožmberků mezi českou šlechtou.

Gotické kachle z 15. století, nálezy ze zámku Český Krumlov Gotické kachle z 15. století, nálezy ze zámku Český Krumlov Gotické kachle z 15. století, nálezy ze zámku Český Krumlov

Petr IV. z Rožmberka vytvořil ze svého krumlovského hradu odpovídající reprezentativní sídlo s obytným centrem kolem III. a IV. hradního nádvoří (III. nádvoří zámku Český Krumlov, IV. nádvoří zámku Český Krumlov). Neshody Petra IV. se synovci Janem III. (1484-1532), Joštem III. (1488-1539), PetremV. (1489-1545) a Jindřichem VII. (1496-1526) vedly Petra IV. k sepsání překvapivé závěti, ve které svůj majetek odkázal panu Zdeňku Lvu z Rožmitálu a dalším českým pánům. Nastal boj o záchranu rožmberského dominia, který značně vyčerpal finanční prostředky rodu, s jejichž nedostatkem se potýkali Jošt III. a Petr V. ještě ve třicátých a čtyřicátých letech 16. století.

Další informace :
Historie zámku Český Krumlov
Zámek Český Krumlov v období renesance

(mh)