printhead
Zámek > Popis objektů areálu zámku Český Krumlov > II. nádvoří zámku Český Krumlov

II. nádvoří zámku Český Krumlov

Mohutné bastiony u vstupu na II. nádvoří jsou součástí opevnění zbudovaného v roce 1620. Na počátku vojenských nepokojů třicetileté války nechal postavit opevnění velitel císařské hradní posádky Ferdinand Carrati de Carrara. Lvi jako štítonoši nesou na vrcholech bastionů štíty se znakem knížete Josefa Adama ze Schwarzenberku (1722-1782) vlevo a jeho manželky Marie Terezie z Lichtensteinu (1721-1753) vpravo.

Hluboký příkop je sklenut kamenným mostem, který byl zřízen na místě původního dřevěného padacího mostu v roce 1647. V polovině 18. století byly parapetní zdi mostu osazeny sochami Panny Marie a sv. Josefa. Od 16. století jsou v Medvědím příkopu na zámku Český Krumlov chováni medvědi jako živoucí doklad domnělé příbuznosti pánů z Rožmberka s italským rodem Orsini. Nad kamenným ostěním brány jsou osazeny znaky Viléma z Rožmberka (1535-1592), Jana Antonína I. z Eggenberku (1610-1649) a jeho manželky Marie Anny Braniborské (1609- 1680).

Zámek Český Krumlov, kašna na II. nádvoří, detail, foto: Lubor Mrázek

Dnešní II. nádvoří je prostorem původního tzv. Dolního hradu se souborem objektů: Hrádek s věží, Novým purkrabstvím, Mincovnou a Máselnicí. Terén nádvoří byl upraven do dnešní podoby někdy kolem roku 1640, ve středověku se zřejmě jednalo o málo zastavěný prostor fungující jako opevnění mezi Dolním a Horním hradem. Až ve 2. polovině 16. století, za velkorysé přestavby krumlovského hradu na reprezentativní zámecké sídlo, byl prostor obestavěn dalšími budovami.

Nejstarším a nejvýznamnějším stavebním útvarem je budova tzv. Hrádku se zámeckou věží (Zámek č. p. 59 - Hrádek, Zámek č. p. 59 - Zámecká věž). V levém rohu nádvoří jsou schody k tomuto objektu, který je v podobě mohutné válcové věže s palácovým stavením připomínán již v 1. polovině 13. století. Za vlády Viléma z Rožmberka provedl architekt Baldassare Maggi z Arogna kolem roku 1580 celkovou přestavbu raně gotického hrádku a strohý gotický palác byl přestavěn na renesanční obytný dům. Věž byla rovněž upravena a v posledním patře zřízen arkádový ochoz. K roku 1591 malíř Bartoloměj Beránek - Jelínek, pokryl zámeckou věž a Hrádek malbami s figurálními a architektonickými motivy. Po otevření makovice dne 22.8.1991 se na základě nalezených dokumentů podařilo upřesnit data stavebních etap v letech 1690, 1794 a 1947. Současné restaurátorské a rekonstrukční práce směřují k rehabilitaci renesančního architektonického rozvrhu věže a Hrádku, který je v některých částech stále ještě patrný, popřípadě se skrývá pod omítkou z 19. století.


Zámek Český Krumlov, I. a II. nádvoří, letecký pohled, foto: Lubor Mrázek

Zmíněná stavební aktivita Baldassara Maggiho z Arogna zaznamenává kolem roku 1578 výstavbu tzv. Nového purkrabství (Zámek č. p. 59 - Nové purkrabství), které ze dvou stran - severní a východní - uzavřelo prostor II. nádvoří. Budova s dvoukřídlou pravoúhlou dispozicí je postavena na velkoryse klenutých sklepích (délka 48 m, výška 4,6 m, šířka 8,5 m) a takovýto sklepní prostor nemá, s výjimkou Pražského hradu, v české zámecké architektuře obdoby. Ve sklepích s východem do Rejdiště byly původně konírny, v dalším traktu menších sklepů bylo do roku 1803 vězení, které sousedilo s prostorami pro medvědy. Přízemí a patro budovy bylo využito původně pro administrativní provoz zámku, dnes je v patře nad průjezdem umístěna zámecká knihovna obsahující na 40 000 svazků krásné i naučné literatury, shromážděné za poslední čtyři staletí. Ve větším severním křídle bývala v letech 1800 až 1850 jedna z prvních odborných zemědělských škol v Čechách. Nyní jsou zde umístěny kanceláře a depozitáře pobočky Státního oblastního archivu s velkým množstvím písemností od 2. poloviny 13. století až do současnosti. Prostory v přízemí byly kromě jiného užívány jako kasárna knížecí granátnické Schwarzenberské gardy, která zde působila od roku 1742 do roku 1949. Čtyři děla z let 1608, 1644 a 1870 jsou pozůstatkem po zámecké gardě. Chiaroscurové, původně renesanční malby fasády, provedené patrně pod vedením Gabriela de Blonde ve 2. polovině 16. století, byly obnovovány v letech 1842 a 1908.

II. nádvoří zámku Český Krumlov, akvarel

Jižní stranu nádvoří uzavírá jedna z nejmladších budov, tzv. Mincovna (Zámek č. p. 59 - Mincovna). V souvislosti se stavební aktivitou knížete Jana Antonína I. z Eggenberku (1610-1649) se k roku 1642 vztahují zprávy o znovuzřízení mincovny. Spolehlivěji lze však lokalizovat budovu v těchto místech až v 80. letech 17. století. Po požáru v roce 1729 vedl přestavbu architekt A. E. Martinelli, budova byla zvýšena o jedno patro a dostala dnešní vzhled. Štuková výzdoba nad středním vchodem naznačuje využití budovy - kromě staršího mincovního provozu (Ražba mincí) to byl byt knížecího lovčího, později kanceláře velkostatku, lesního ředitelství atp... Dnes je přízemí adaptováno pro potřeby správy zámku a ve sklepních prostorách jsou depozitáře Státního oblastního archivu. Patro je využito jako výstavní prostory (Služby turistům v areálu zámku Český Krumlov).

.. Pohled na II. nádvoří zámku Český Krumlov

Kašna na II. nádvoří zámku Český Krumlov je datována rokem 1641 a její osazení zřejmě souviselo s úpravou terénu nádvoří. Vstup na Horní hrad totiž znesnadňoval druhý hradní příkop; v gotickém období byl řešen schodišťovou věží, která byla spojena s palácem dřevěným mostem v patře. Jádro této gotické schodišťové věže dnes tvoří objekt Máselnice (Zámek č. p. 59 - Máselnice), která po renesanční úpravě sloužila k výrobě másla a ke zpracování mléčných výrobků pro potřeby zámecké kuchyně. Současná sgrafitová fasáda budovy byla opravena v roce 1989. V letech 1575 byl přístup k Hornímu hradu rozšířen do dnešní podoby (Chodba spojující II. a III nádvoří zámku Český Krumlov), přičemž padací most byl zrušen v polovině 17. století.

Další informace:

(ps)

printfoot