I. nádvoří zámku Český Krumlov
Prostor původního předhradí s valy a hradbami se ve svém stavebním vývoji do konce 16. století zformoval do podoby zastavěného a rušného hospodářského dvora. Hlavní vstup do I. nádvoří zámku Český Krumlov z městské části - ulice Latránu je vymezen rustikálně bosovanou branou s dřevěnými vraty, kterým se podle barvy nátěru říká Červená brána. Horní část brány se schwarzenberským znakem je z části původní, z roku 1861, křídla vrat a další detaily byly opraveny v roce 1988.
Budova vpravo od Červené brány (Zámek č. p. 57 - Solnice) se nazývá Solnice a jde o původní gotický hospodářský objekt, kde obvodové zdivo a kamenné ostění okének v rohu brány jsou gotického původu, gotický charakter si podnes udržel i krov střechy. V průběhu stavebního vývoje budova měnila i svou funkci, a tak roku 1511, kdy se prvně připomíná, byla využívána jako sladovna, od konce 16. století sloužila jako sýpka. V roce 1723 byla budova upravena na sklad soli (odtud dnešní název) a konečně v roce 1876 byla dokončena úprava na úřednické byty.
U budovy vlevo od Červené brány (Zámek č. p. 46 - Nová lékárna) s renesanční sgrafitovou fasádou, datovanou rokem 1556, pochází zděné jádro objektu snad již ze 14. století. Nepříliš vhodně se jí říká Lékárna, neboť od roku 1629, kdy je ve vlastnictví knížecí rodiny Eggenberků, figuruje ve výkazech do konce 19. století jako obydlí panského lékaře. Až v roce 1915 byla do přízemí objektu přemístěna zámecká lékárna z domu Zámek č. p. 66 - Stará lékárna.
Nalevo od Červené brány navazuje rozsáhlý trakt bývalých stájí se sýpkou v patře (Zámek č. p. 232 - Konírny) - dnešní Studijní centrum Český Krumlov. Objekt koníren je připomínán již v roce 1556, v roce 1603 se hovoří o maštalích pro 50 koní. V průběhu 17. a 18. století jsou zmiňovány dílčí stavební úpravy stájí či sýpky, v roce 1878 proběhla podstatná rekonstrukce objektu. V roce 1938 byl na nádvoří ukončen provoz stájí a budova byla přestavěna pro kancelářské účely a zřízena sloupová síň, využívaná jako výstavní prostor. Zbývající kapacita budovy zůstala nevyužitá a chátrala. V letech 2015 – 2016 prošel objekt citlivou rekonstrukci ve stylu 40. / 50. let minulého století a vznikl prostor pro studijní pobyty, konference a setkání odborníků z tuzemska i zahraničí.
Při zámeckých schodech dále po levé straně stojí objekt Zámek č. p. 58 - Staré purkrabství, kde bydlel nejvyšší úředník a správce hradu. Složitá půdorysná dispozice objektu naznačuje etapy stavebního vývoje a obtíže přizpůsobit stavbu terénu. Část obvodového zdiva je gotického původu, renesanční fáze výstavby z 2. poloviny 16. století je patrná jak v interiéru, tak i exteriéru stavby. Severní a jižní část vypovídá o radikální barokní či klasicistní přestavbě ve 2. polovině 18. století. Směrem k zámecké věži je dochována část spojovací chodby, která vedla z Horního hradu do minoritského kláštera.
Prostor I. nádvoří, původní tzv. Rejdiště, se dále otevírá do pravé strany parkovou úpravou založenou patrně v 16. století.
Kamenná kašna na I. nádvoří zámku Český Krumlov ve středu parku je datována rokem 1561. Před tím zde byly pravděpodobně výběhy pro koně či dobytek a odtud lze odvozovat starý název Rejdiště. Věnec hospodářských budov, sledující linii hradeb předhradí, vznikal na tomto místě pravděpodobně již od 14. století a má svůj zajímavý stavební vývoj. K obestavění hradeb totiž docházelo ze dvou stran, a to hospodářskými objekty ze strany hradu a měšťanskými domy ze strany ulice Latránu.
Jednotlivé objekty plnily rozmanitou funkci, která se v průběhu staletí měnila - například objekt Zámek č. p. 66 - Stará lékárna, označovaný tak od roku 1587. Kromě toho, že byl objekt do počátku 18. století užíván k ubytování vyšších knížecích úředníků, se inventáře objektu zmiňují o stavebních úpravách laboratoře lékárny, světnice pro laboranty či pokojů pro lékárníka. Roku 1915 pak byla lékárna s celým provozem přemístěna do domu Zámek č. p. 46 - Nová lékárna a uvolněné prostory byly adaptovány na byty a přízemí na prodejnu.
Z dalších zajímavých objektů je nutno se zmínit o ledárně, dnes zachované pouze v půdorysu obvodových zdí v těsné blízkosti objektu Zámku - Kovárny. Inventáře z počátku 17. století se zmiňují hned o dvou kovárnách. Objekt dnes dochovaný vznikl roku 1654 a je hodnocen jako cenný dobový prvek hospodářské budovy.
Budova bývalého pivovaru (Zámek č. p. 65 - Pivovar) byla v dnešní podobě dostavěna kolem roku 1561 a v souvislosti se stavbou je zmiňován v roce 1579 krumlovský purkrabí a později regent panství Jakub Krčín z Jelčan. Podrobnější písemný pramen ze zámeckého inventáře z roku 1607 popisuje komory, světnice, sýpku, varny, sladovnu, sklepy a pozoruhodné jsou i vykazované zásoby, které dokladují velké nároky na prostory. Zdá se, že k provozu pivovaru sloužily i další okolní objekty a ne pouze vlastní objekt s dochovanou renesanční sgrafitovou omítkou a s velkoryse řešenou sýpkou s rozsáhlými sklepy klenutými na střední pilíře. Někdy v letech 1624 až 1625 byl provoz pivovaru přesunut mimo areál zámku a jednotlivé objekty adaptovány na byty a dílny řemeslníků, sýpky či sklad. Z řemesel je například uváděn kolář, truhlář, pokrývač. Koncem 19. století zde byla dále zřízena knížecí mlékárna s výrobou másla a sýra.
Objekt Zámek č. p. 184 - Nemocnice je situován na místě dnešního průchodu do Jelení zahrady, kde zřejmě stávala v opevnění brána. V 16. století zde byly dílny a byty panských služebníků a od roku 1775 tu byla zřízena nemocnice pro zámecké služebnictvo, jejíž činnost přetrvala až do konce 19. století.
Zámek č. p. 64 je poslední objekt v této části nádvoří a byl vybudován u jihozápadního nároží mohutného bastionu někdy koncem 18. století. Je označován jako obydlí a dílna panského puškaře, od poloviny 19. století jsou zde uváděny byty úředníků.
Naproti souboru hospodářských budov stojí při valech velkoryse řešené kočárovny (Zámek - Kočárovny) vybudované někdy na počátku 18. století. Provoz úřednického aparátu a frekvence knížecích návštěv si vyžadovaly značné nároky na uskladnění kočárů, saní či jiných povozů. Je zajímavé, že i po požáru v roce 1774 byly kočárovny obnoveny v původním rozsahu.
Další informace:
(ps)