Hlediště zámeckého divadla

Hlediště je podélný sál s podkovovitou galerií v patře a s několika řadami stupňovitě zvýšených dřevěných lavic v přízemí. Galerie spočívá na pilířích a její střed zaujímá uzavřená knížecí lóže se sedadly téhož typu, do níž ústí krytá

spojovací chodba z hlavní zámecké budovy, konkrétně z Maškarního sálu. V přední části hlediště, před proscéniem s dvěma postranními svíčkovými kandelábry ve tvaru putti, je ohrazený prostor pro kapelu o počtu asi 30 hudebníků. Šířka parteru se pohybuje mezi 16,60 m u jeviště a 15,80 m ve středu sálu až po 7,20 m na jeho konci. Orchestřiště zámeckého divadla je hluboké 1,50 m. Výška hlediště je 9,20 m, knížecí lóže má šířku 4,80 m, její hloubka se pohybuje mezi 3 m po stranách a 3,60 m na hlavní ose.

Celkový pohled na hlediště zámeckého divadla v Českém Krumlově

Stěny hlediště jsou vyzdobeny jemnou malbou s malovanými pilastry, v jejímž dekorativním rámci se uplatňují květinová a hudební zátiší. Parapet galerie je rozdělen v jednotlivé obrazce s květinovými festony.

Knížecí lóže v hledišti zámeckého divadla v Českém Krumlově

Plochý strop zdobí ilusivní freska představující balustrádu, nad níž je božstvy oživené nebe. Uprostřed je na oblacích zpívající Apollón doprovázející se hrou na lyru. Naslouchá mu vládce nebes Zeus s maršálskou holí a s orlem u nohou. V pravé ruce drží vavřínový věnec určený Apollónovi. Vlevo sedí Diova manželka Héra, pod ní stojí bohyně s knihou v ruce (patrně jedna z Múz) vysílající posla bohů Herma ke králi s oslíma ušima, Midasovi. Pod Diovým oblakem sedí Luna, jejíž bledá tvář je obestřena gloriolou vycházející ze srpku měsíce. Jejím poslem je hvězda, která zahání mocnosti temnot - přízraky přetvářky (s maskou) a ďábla (s pochodní). Vlevo nad Apollónem vytrubuje Famma vítězství božského pěvce. Postavy bohů doplňují postavy putti.

Výmalba stropu hlediště zámeckého divadla v Českém Krumlově, 1999, foto: Věroslav Škrabánek

Výmalba hlediště přechází v proscenium na dřevě malovaným portikem se sloupovou ilusivní architekturou s bohatě profilovanými římsami a ilusivním kasetovým stropem.

Balkónová část hlediště zámeckého divadla v Českém Krumlově Detail iluzívní malby bočních stěn a stropu zámeckého divadla v Českém Krumlově

Celá výmalba je dílem vídeňských divadelních malířů Hanse Wetschela a Leo Märkela, kteří podle archivních dokladů obdrželi výzvu k návrhu 12. března 1766. Práce byla dokončena na jaře 1768. Oba malíři vyzdobili také Zrcadlový sál (Historie Zrcadlového sálu), kde byla do té doby prozatímní menší divadelní scéna. Jinak se na výtvarné výzdobě zámeckého divadelního sálu podílel ještě sochař Josef Muk, jehož dílem z roku 1768 jsou obě dvojice putti nesoucí svícny po stranách proscénia. Na stěnách a pilířích galerie jsou zavěšeny kované železné svítilny, osvětlovací tělesa a benátská zrcadla v kovových rámech.

(om)