Schwarzenberské zámecké divadlo v 18. století

Po smrti Jana Kristiána I. z Eggenberku v roce 1710 upadá v zámecké společnosti zájem o divadlo a teprve polovina 18. století a druhá generace nových majitelů, knížat ze Schwarzenberku, oživuje zájem o divadelní kulturu. V letech 1765 - 1766, za vlády Josefa Adama ze Schwarzenberku, byla v souvislosti s velkorysou barokní přestavbou krumlovského zámku přestavěna rovněž budova původního eggenberského divadla. Projekt vypracoval pravděpodobně Andreas Altomonte, který mimo jiné pracoval u císařského dvora ve Vídni jako divadelní architekt.

V lednu roku 1766 byl do knížecích služeb přijat divadelní tesař Lorenz Makh z Vídně, který už od prosince roku 1765 pracoval na vybudování vnitřní dřevěné architektury divadla. Ze zprávy zámeckého hejtmana z 15. ledna 1766 vyplývá, že byl v té době hotov strop hlediště, podlaha jeviště a rumpály na vytahování závěsů, současně truhlář začal zhotovovat kulisové rámy.

Co se architektonického projektu divadla týče, z archivních pramenů vyplývá, že hlediště se zřizovalo podle nákresů Jana Nepomuka ze Schwarzenberku, knížecího syna tehdejšího majitele. Jeho návrhy v průběhu stavby kritizovali malíři divadelních dekorací, Hans Wetschel a Leo Märkel, pozvaní z Vídně. Jejich názor však nebyl vzat v úvahu.

Z této doby, tj. z druhé poloviny 18. století, se do dnešní doby dochoval v téměř nepoškozeném stavu původní divadelní fond. A to jak v předmětných reáliích (budova, hlediště, orchestřiště, jeviště, mašinerie, dekorace, kostýmy, rekvisity, osvětlovací technika, hasicí a signalisační technika), tak i v písemných dokladech (libreta, scénáře, texty, partitury, notový materiál, inventáře, účty, pokyny, korespondence a jiná bohatá archivní dokumentace), jakož i ve vizuálních pramenech (sbírky vzorníků kostýmů, scénických realizací, plány, portréty mecenášů, apod.).

Další informace:

(om)