Historie Zrcadlového sálu

Na konci 16. století byly v českokrumlovském rožmberském rezidenčním sídle tři velké sály, sloužící pro slavnostní a významné společenské události v životě obyvatel hradu. Jeden z těchto sálů, tzv. Erbovní světnice, se do dnešních dnů nedochoval. Dva další lze v pozměněné podobě spatřit ještě dnes. V současné době jsou známy pod označením Zrcadlový a Maškarní sál. Písemné zprávy o nich můžeme sledovat od poloviny 16. století.

Dnešní Zrcadlový sál byl tehdy označován jako palác. V inventáři sepsaném po smrti Petra V. z Rožmberka v roce 1545 nalezneme také stručnou zmínku o jeho zařízení a výzdobě: "Item na palácu dva čalouny a koberec na dva stoly a čtyři okolci po lavicích."

Podle zprávy Václava Březana posloužil palác 5. ledna 1598 jako oddací síň při svatbě rožmberského dvořana Adama Tuněchotského z Poběžovic.

Inventář českokrumlovského hradu z roku 1607 uvádí, že "na Paláce" byly dvoje dveře se závorami a pět oken s mřížemi. Inventář z roku 1614 tyto údaje opakuje a dále informuje o tom, že interiér byl vybaven dlouhým stolem, dlouhou stolicí se zábradlím a jedním velkým pozlaceným prázdným obrazovým rámem. Oba uvedené inventáře jsou z doby, kdy hrad patřil českým králům z roku Habsburků (1601 - 1622), nebyl majiteli trvale obydlen a po odchodu Petra Voka z Rožmberka v roce 1602 doznal značného mobiliárního ochuzení. Stejné počty oken a dveří se potom opakují v inventářích z eggenberské éry (1622 - 1719) z let 1649 a 1664. Všechny uvedené inventáře obsahují také údaje o kamnech v jednotlivých místnostech hradu. Zcela jednoznačně lze říci, že tento sál kamny nikdy vybaven nebyl. Označení "na paláce" nebo "na palácu" se udrželo ještě v prvních letech po příchodu Eggenberků do Českého Krumlova. V účetních přílohách z roku 1625 se dočteme, že sklenář opravoval okna "v paláce zlatém". Je to zajímavý doklad, obsahující ještě staré pojmenování - palác, a zároveň již nové označení - zlatý. Od 60. let 17. století se potom nazýval již jen Zlatým sálem.

V roce 1677 se ve Zlatém sále opravovala podlaha. Staré mramorové dlaždice byly zřejmě dosti rozbité a popraskané. Poškozené mramorové desky byly usazovány do vápenné kaše, která je měla zpevnit.

Brzy po příchodu Schwarzenberků na českokrumlovský zámek (1719) byl Zlatý sál upraven na sál divadelní. Staré Eggenberské zámecké divadlo, ležící od počátku 18. století ladem, již zřejmě nevyhovovalo, a než bylo přikročeno k jeho radikální přestavbě na počátku 60. let 18. století, hrála se příležitostná divadelní představení ve Zlatém sále.

Na počátku roku 1768 rozhodl vládnoucí kníže Josef Adam ze Schwarzenberku o celkové rekonstrukci Zlatého sálu. K tomuto rozhodnutí jej přiměly dva důvody - ukončení rekonstrukce zámeckého divadla v roce 1767 a potřeba nové reprezentační místnosti pro slavnosti chystané na léto roku 1768 u příležitosti svatby dědičného prince Jana Nepomuka. Úpravou a výzdobou místnosti byli pověřeni vídeňští malíři Hans Wetschl a Leo Märkl. Tehdy byla obezděna obě okna do nádvoří, stěny ozdobeny dekorativními malbami s hudebními motivy a velkými zrcadly, která dala sálu nový název - Zrcadlový sál. Sál dostal také zcela novou dřevěnou podlahu.

Život následujících schwarzenberských generací se soustřeďoval spíše do vídeňských paláců a do hlubockého zámku, a proto jim v českokrumlovském zámku plně dostačoval jeden reprezentační sál, Maškarní. Knížecí pokyn vydaný na konci roku 1843 rozhodl o přeměně "tanečního Zrcadlového neboli malého sálu" na knihovnu. Vzácná fotografie z roku 1909 zachycuje jeho tehdejší interiér.

V roce 1911 byla přestěhována zámecká knihovna do jiných prostor (bývalého Runkova sálu s předpokojem) a do uvolněného sálu byly umístěny výstavní vitríny s ukázkami krásných starých oděvů. Starší českokrumlovští občané proto znají tuto místnost pod označením Vitrínový sál. Již řadu let je Zrcadlový sál opět volný a slouží při příležitostných koncertech komorní hudby.

Opracování zachovaných krásných kamenných ostění u obou zevnitř obezděných nádvorních oken naznačuje, že pocházejí z téže doby jako okno a okenní arkýř na protější straně nádvoří, pořízený v roce 1513, nebo z doby o něco málo mladší. Tři okna do Jelení zahrady měla též kamenná ostění, ze kterých zůstaly již jen porušené části. Z nádvoří viditelné pozůstatky výmalby bývalého Zlatého sálu na špaletách obezděných oken by stály za průzkum.

(ak)

Možnosti pronájmu v areálu zámku Český Krumlov