Obraz Dělení růží

Vítkovci patřili mezi nejstarší českou šlechtu. První zprávy o nich nacházíme již ve 12. století, kdy se připomíná Vítek z Prčice (1134). V literatuře se uvádí, že tento Vítek byl roku 1165 nejvyšším číšníkem českého krále Vladislava I., roku 1173 jeho vyslancem u dvora císaře Friedricha Barbarossy, a že se roku 1179 účastnil bitvy u Loděnic (bitva mezi "selským knížetem" Soběslavem II. a dalším Přemyslovcem, Bedřichem). Bitvu vyhrál Soběslav, ale nakonec se musel pro své neshody se šlechtou vzdát vlády a nastoupil po něm Bedřich. Vítek z Prčic byl již tehdy zřejmě dosti mocným pánem a bojoval proti šlechtě nepřejícímu Soběslavovi na straně Bedřichově. Roku 1184 se stal Vítek purkrabím prácheňským, a není vyloučeno, že využil tohoto svého úřadu k pronikání do jižních oblastí země, až do té doby patřící českým knížatům.

Zámek Český Krumlov, obraz Dělení růží, Antonín Streer, 1742

Vítek z Prčice měl dle pověsti 5 synů. Rozdělil své panství a jeho synové se rozjeli po jižních Čechách, založili nové hrady a stali se praotci panství Krumlov, Rožmberk, Jindřichův Hradec, Třeboň - Landštejn, Stráž nad Nežárkou a Sezimovo Ústí. Starou pověst o dělení Vítkovců zachycuje obraz na zámku v Telči a jeho kopie na Krumlově a Jindřichově Hradci. Vidíme na nich před krumlovským hradem praotce Vítka, jak rozdělil svým synům erby s pětilistou růží různých barev. Zlatou růži v modrém poli dostává nejstarší Jindřich, který odjíždí na Jindřichův Hradec; stříbrnou růži v červeném poli nese na svém praporci Vítek z Klokot a odjíždí na Třeboň. Předek pánů ze Stráže odjíždí s modrou růží ve zlatém poli a nemanželský syn Sezima míří k Ústí pod praporem růže černé ve zlatém poli. Nad Rožmberkem a Krumlovem má panovat Vítek se znakem červené růže v bílém poli.

Obrazy ovšem zachycují jen pověst a ještě nepřesně. Především zobrazené hrady byly založeny mnohem později v průběhu 13. století, např. Stráž až na jeho sklonku (snad kolem roku 1276). Dále není pravdou, že by se krumlovští Vítkovci až v další generaci rozdělili na dvě větve - krumlovskou a rožmberskou - nýbrž rozdělení nastalo již za synů Vítka I. z Prčic, kdy se Vítek II., zvaný starší, stal zakladatelem větve krumlovské a jeho mladší bratr, také Vítek, zakladatelem pozdějšího rodu rožmberského. Za třetí se autor zmíněného obrazu dopustil chyby heraldické - krumlovští Vítkovci měli ve znaku zelenou růži a ne červenou, jak uvádí obraz. Historickou skutečností zůstává osobnost Vítka z Prčic a to, že měl 5 synů :

Jindřicha - zakladatele Jindřichova Hradce - zlatá růže na modrém poli
Vítka II. staršího - praotce Vítkovců krumlovských - zelená růže ve stříbrném poli
Vítka III. mladšího - praotce Rožmberků - červená růže v stříbrném poli
Vítka IV. - praotce pánů z Třeboně a Landštejna - stříbrná růže v červeném poli
Sezimu - černá růže ve zlatém poli.

Někdy však bývají páni ze Stráže a páni ze Sezimova Ústí spojováni do jedné rodové větve pánů ze Stráže a Ústí se znakem modré nebo černé růže na zlatém poli.

Vedle těchto bohatých Vítkovců shledáváme se s mladšími Vítkovci ve středních Čechách, např. pány z Úpice aj., kteří ovšem nedosáhli historického významu svých bohatých příbuzných.

Tato legenda, vycházející z historické skutečnosti, je výtvarně pojata ¨na obraze "Dělení růží", který mohou návštěvníci spatřit při prohlídce I. prohlídkové trasy zámku Český Krumlov.

(mh,ak)