Schwarzenberské barokní apartmá

První patro Horního hradu zaujímá rozsáhlé barokní apartmá. Dnešní vybavení pokojů odpovídá z velké části původnímu stavu a vychází z inventárních soupisů 18. století. Do apartmá se vcházelo pokojem nazývaným Antecamera. Ten sloužil jako shromažďovací předsálí před vstupem do reprezentačních salónů knížete.

Portréty knížete Adama Františka ze Schwarzenberku (1680 - 1732) a jeho ženy Eleonory Amalie z Lobkovic od vídeňského portrétisty Maxmiliána Hannla představují první generaci tohoto rodu na Krumlově. Instalaci doplňují soubory dobových map a veduty významných majetků panství.

Eggenberský sál připomíná vládu štýrského rodu Eggenberků, trvající téměř jedno století. Portrétní galerie nám představuje knížete Jana Oldřicha (1568 - 1634) a jeho ženu Sidonii Marii z Tannhausenu, Jana Antonína (1610 - 1649) s chotí Annou Marií z Bayreutu a Jana Kristiána (1641 - 1710) s manželkou Marií Ernestinou ze Schwarzenberku. Zejména osobnost Jana Kristiána výrazně obohatila kulturní dějiny místa. Tzv. Zlatý kočár je ukázkou vynikající řezbářské a pozlacovačské práce. Nechal jej zhotovit Jan Antonín I. z Eggenberku v roce 1638 v Římě k příležitosti návštěvy papeže Urbana VIII.

Barokní jídelna s instalací kolem roku 1720 až 1730 představuje reprezentační pokoje, které svou úpravou splňují dobové nároky na okázalou reprezentaci. Tapiserie z cyklu "Decius Mus" byly utkány do roku 1640 v Bruselu a kartony k této sérii maloval roku 1616 Petr Pavel Rubens. Velký portrét patří kněžně Eleonoře Amalii se synem Josefem Adamem ze Schwarzenberku.

Následující Baldachýnový salon, nazvaný podle pohovky s baldachýnem, byl určen k neformálním návštěvám a společenské konverzaci. Textilní tapety, rokoková sedací souprava se zlacenými řezbami, zrcadla benátského typu a orientální doplňky interiéru zdůrazňují slavnostní ráz prostoru.

Ložnice původně nebyla místem tak výlučně soukromým, a proto její zařízení má patřičný reprezentační i pracovní charakter. Postel opatřená baldachýnem s nebesy, kachlová kamna, zrcadla, nábytek a ostatní vybavenost interiéru má typické znaky uměleckého řemesla vrcholného baroka. Součástí ložnice je rovněž orientální kabinet s iluzivní malbou podle vzoru delftských fajánsových obkladaček, provedenou v roce 1755 malířem Františkem Jakubem Prokyšem, dále prostor oblékárny s instalací dochovaného zámeckého šatníku a soukromá kaple s původními tapetami, oltářem a řadou dracounových relikviářů z 1. až 2. třetiny 18. století.

Vznik zámecké obrazárny na zámku v Českém Krumlově souvisí s úrovní kulturního života třetí generace Eggenberků, sbírku obrazů dále rozšiřovali jejich následníci Schwarzenberkové. Inventář z roku 1733 vypočítává na 236 obrazů zde v galerii umístěných. Dnešní instalace představuje především díla flámského, holandského, německého a italského malířství 2. poloviny 17. století.

Následující dva interiéry jsou vybaveny nábytkem a dekorativními předměty z období biedermeieru z 1. třetiny 19. století. Pánský salon je charakteristický kuřáckým stolem a kolekcí dýmek z 18. a 19. století. Obrazy - veduty a krajinné pohledy schwarzenberských měst a zámků - jsou prací dvorního malíře Ferdinanda Runka z let 1810 až 1820. Gracieznost dámského interiéru sousedícího s Pánským salonem charakterizují květinová zátiší a sbírka porcelánu v druhorokokovém etažeru.

(mh)