Pravěké osídlení hradního návrší zámku Český Krumlov

Skalnatý ostroh nad soutokem řeky Vltavy s říčkou Polečnicí, na kterém ve 13. století vyrostl středověký hrad, byl osídlen již v pravěku. Strategická poloha u brodu sem přilákala před sedmi tisíci lety naše první zemědělce. Ti však zdaleka nebyli poslední. Archeologům se to podařilo jednoznačně prokázat v 90. letech 20. století. Významnou měrou k tomu přispěl především archeologiocký výzkum na druhém zámeckém nádvoří, který v roce 1995 provedli archeologové českobudějovického a českokrumlovského muzea.

	Obr. 1

Nejstarší archeologický nález z prostoru zámeckého areálu pochází z přelomu 5. a 4. tisíciletí před Kristem. Vrtaný kamenný sekeromlat ze závěru mladší doby kamenné - neolitu (obr. 1) byl náhodně objeven za 2. světové války na prvním zámeckém nádvoří, přibližně v místech vyústění schodiště vedoucího z Latránu. Nález nejspíše souvisí s osídlením v prostoru Dolní panské zahrady na nedalekém Latránu, kde se podařilo objevit pozůstatky sídliště neolitické kultury s lineární keramikou z průběhu 5. tisíciletí před Kristem.

V roce 1995 archeologové nalezli a prozkoumali pozůstatky pravěkého osídlení přímo na vrcholu původního skalního ostrohu, před budovou eggenbergské mincovny na druhém hradním nádvoří. Několik desítek cm mocná kulturní vrstva obsahovala velké množství zlomků keramických nádob (obr. 2, 3), zvířecích kostí a také část hliněného závaží ke tkalcovskému stavu (obr. 2-16). Výzkum poskytl jednoznačné doklady osídlení v průběhu dvou pravěkých období - na přelomu starší a střední doby bronzové (cca 1500 před Kristem) a v závěru starší doby železné - doby halštatské (cca 6. století před Kristem). Již před třemi a půl tisíci let tu naši tehdejší předkové vybudovali výšinné sídliště či menší hradiště. Podobné lokality stejného stáří jsou na Českokrumlovsku známy například z prostoru pozdějšího hradu Dívčí Kámen, nebo v poloze Hrádek Velešín - Kamenná věž nad řekou Malší. Všechny jsou možná pozůstatkem sítě opěrných bodů na cestách z Podunají do české kotliny, lemujících již v té době větší vodní toky.

Podobná situace nastala na skalnatém ostrohu v Českém Krumlově v závěru starší doby železné. To dokládají nečetné zlomky keramických nádob s tuhovaným, jemně leštěným povrchem (obr. 2-1; 3-1). Také tehdy se výšinná sídliště či hradiště budovala i na mnoha dalších strategických místech. V regionu to dokládají například nálezy z vrchu Raziberg u Boletic nebo z již zmiňované ostrožny hradu Dívčí Kámen.

Obr. 2

Obr. 3

Zajímavý je výskyt keramiky z pozdní doby laténské - pozůstatek osídlení v průběhu posledního století před Kristem. Přesné místo nálezu střepů z tuhové hlíny, zdobených typickým svislým hřebenováním (obr. 3-13,14,15,16), není bohužel známo. I tady jde však zřejmě o doklad výšinného sídliště. Jeho staviteli by v tomto případě byli Keltové.

Ostrožna na soutoku Vltavy s Polečnicí nebyla v průběhu pravěku osídlena kontinuálně. Lidé ji využívali zejména v obdobích, kdy byla výstavba výšinných sídlišť či hradišť běžná i v mnoha jiných regionech Čech - v závěru starší doby bronzové, koncem starší doby železné a v posledních desetiletích panství historických Keltů (4. - 1. století před Kristem). Poloha mohla být dlouhodobě obývána menší skupinou lidí, mohla být využívána jako strážní bod či sloužit jako refugium - útočiště v době ohrožení.

(me)

Další informace :
Archeologický výzkum středověkého hradu Český Krumlov
Pravěké a raně středověké osídlení na území města Český Krumlov
Pravěké osídlení regionu Český Krumlov
Pravěká hradiště v regionu Český Krumlov
Archeologické výzkumy ve městě Český Krumlov
Archeologické výzkumy v regionu Český Krumlov