Zámek č.p 59 - Hrádek

Lokace:
Hrádek, nejstarší část krumlovského hradu, spočívá na skále vystupující strmě nad řekou Vltavou. Objekt na II. nádvoří zámku je jednopatrový, krytý sedlovými střechami s pálenou krytinou. Základními výrazovými prvky průčelí Hrádku je jeho renesanční výzdoba, přestože jádro paláce je gotické.

Popis objektu:
Dispozice obsahuje čtyři křídla na kvadratickém půdorysu, v jehož jihovýchodním nároží je situována zámecká věž (Zámek č. p. 59 - Zámecká věž). Nejstarší se jeví severojižní křídlo na západní straně a gotické je i křídlo jižní. Objevené zazděné okno naznačuje, že úrovně stropů byly v této době odlišné od dnešních. Severní křídlo je již renesanční přístavba. Na dispozici v patře navazuje chodba obcházející kolem věže, klenutá polokruhově valeně s trojúhelnými výsečemi. Na ni navazuje spojovací chodba do minoritského kláštera překlenující obloukem hradní příkop mezi Zámkem č. p. 58 - Starým purkrabstvím a Hrádkem. Chodba kolem věže zřejmě vznikla v renesanci zastropením původního ochozu.

Stavebně historický vývoj:
V 70 - 80 letech 16. stol., kdy se zásadně přestavoval krumlovský hrad, došlo k rozšíření gotického paláce hrádku do dnešní podoby s lunetovou římsou a stávajícím krovem. Roku 1590 se uvádí výzdoba paláce a věže malovanou výzdobou malířem Bartolomějem Beránkem - Jelínkem. Dalších změn doznal Hrádek v baroku, kdy byly v souladu s novými požadavky kultivovány interiéry. V padesátých letech 20. století byly adaptovány prostory k obytným účelům.

Významné architektonické detaily:
Mimořádná a zcela výjimečná je fresková výmalba fasády Hrádku, zčásti původní renesanční, zčásti rekonstruovaná. Celý Hrádek včetně věže je bohatý na mnoho významných architektonických detailů jako například vstupní gotický portál do věže, renesanční klenby a řada dalších.

Historie obyvatel:
Hrad Krumlov se poprvé písemně zmiňuje v první polovině 13. století ve zprávě rakouského rytířského básníka Ulricha von Liechtenstein. S rozvojem výstavby Horního hradu jako obytného jádra hradního komplexu, záhy Hrádek degraduje na pouhou součást fortifikačního systému a později méně důležitý skladový objekt. Předposlední vladař rodu Rožmberků, Vilém z Rožmberka, nechal přestavět Hrádek v rámci přestavby celého hradu na renesanční zámek. Přesto objekt nadále sloužil jako sklad. Počátkem 18. století je zde zmiňován byt a kancelář hofmistra v přízemí Hrádku. Počátkem 19. stol. byl objekt upraven na velký byt ředitele panství a jeho kanceláře s pokoji kancelistů. Roku 1947 se prováděla velká oprava a zabezpečení věže. Po roce 1950, kdy byl již zámek ve vlastnictví státu, byl ředitelský byt upraven na několik bytových jednotek.

Současné využití:
Dnes je objekt v rekonstrukci a jeho další plánované využití je především pro kulturně společenské účely.

(ds)

Další informace:
Zámek č.p. 59 - Hrádek, restaurování renesančních nástěnných maleb