Schwarzenberská garda

Zámecká garda vznikla z popudu knížete Adama Františka ze Schwarzenberku na počátku 18. století na zámku Hluboká nad Vltavou za účelem reprezentace. Do Českého Krumlova byla přemístěna v roce 1742. Členové gardy dostali k dispozici prostory v budově bývalé buchhalterie na II. nádvoří zámku Český Krumlov. Gardisté vykonávali strážní službu na nádvoří a v zámecké věži (Zámek č. p. 59 - Zámecká věž), pomáhali při plavení dřeva, při sklizni obilí ve dvorech. Měli též za úkol doprovázet na cestách panskou pokladnu, eskortovat zločince a mnohdy zastávali i funkci skutečného vojska. Někteří z nich byli rovněž zaměstnáni jako pomocné písařské síly v kancelářích správy velkostatku. Garda měla vlastní kapelu, která hrávala na zábavách, plesech a zámeckých večírcích a po skončení honů. Dodnes dva gardisté ve slavnostní uniformě vymalovaní u vstupu do Maškarního sálu dohlížejí na průběh zámeckých slavností.

Schwarzenberští granátníci na II. nádvoří zámku Český Krumlov v roce 1929, foto: Wolf

Granátníci měli takzvanou "velkou" parádní uniformu a uniformu "malou" pro všední den. Parádní uniformu tvořil bílý kabát s modrými výložkami a bílé úzké kalhoty, zasunuté ve tmavých holínkách. Na prsou se křížily dva řemeny, na kterých visela šavle a nábojnice. Na hlavách nosili členové gardy velmi těžké a vysoké čepice, zvané mědvědice, které měly na předním štítku knížecí znak. Ke granátnické výstroji patřila též ládovací puška.

Schwarzenberský granátník na II. nádvoří zámku Český Krumlov, historické foto

Počet členů Schwarzenberské gardy se měnil, někdy ji tvořilo až 24 mužů. Velitelem gardy byl hejtman, zpravidla vysloužilý armádní školitel nebo jiná "šarže". Po II. světové válce měla garda už pouze 3 členy. V roce 1947 byl schwarzenberský majetek převeden do vlastnictví Země české. Výnosem Zemského národního výboru v Praze z března 1948 byla granátnická garda zrušena. Uniformy, zbraně i bohatý archiv se dostaly do opatrování správy zámku.

Další informace:
Schwarzenberská granátnická garda

(mh)