Zámek č. p. 46 - Nová lékárna

Lokace:
Dům je pohledově na mimořádně exponovaném místě v prostoru ulice Latrán při hlavním vstupu do zámeckého areálu u Červené brány. Svým zadním traktem zasahuje do I. nádvoří zámku.

Popis objektu:
Průčelí domu jsou renesanční se sgrafitovým členěním z roku 1556, zakončená atikou. Budova je dvoupatrová zčásti podsklepená. Zastřešená je krovem s vnitřními úžlabími. Krytina je novodobá, položená na původní šindel. Západní částí objektu prochází bývalá spojovací chodba do minoritského kláštera, která dále pokračuje patrem sousední Červené brány.

Stavebně historický vývoj:
Stavební vývoj objektu sahá hluboko do středověku. Zdá se, že počátky zděného jádra pocházejí ze 14. století. Zřejmě již v této době byl dům jednopatrový. Radikální přestavbou prošel ve dvacátých nebo třicátých letech 16. století, kdy byl navýšen o druhé atikové patro. Tuto přestavbu charakterizují výtvarně náročné raně renesanční okenní ostění s nadokenními římsami, která jsou charakteristická i pro jiné dobové stavby jižních Čech. Ukončující štíty pocházejí z doby pozdější a souvisí zřejmě se vznikem sgrafitové fasády roku 1556. V klasicismu bylo vestavěno druhé patro, budova se také staticky zajistila táhly a podezděním základů. V roce 1913 byla v přízemí zřízena lékárna. Fasáda tím získala ze strany do Latránu monumentální portál a z boku byla vybourána tři okna.

 

 

Významné architektonické detaily:
Zajímavými architektonickými prvky jsou již zmíněná tesaná ostění oken a sgrafitová výzdoba fasády. V interiéru je gotický portál vlevo od vstupní síně.

Historie obyvatel:
Dům byl od počátku své historie v přímé souvislosti s vrchností. První písemné zmínky z roku 1541 uvádějí jako majitele Hřebenáře z Hřebene, kteří patřili k drobným služebným šlechticům rožmberského dvora . V roce 1550 přechází dům do majetku Mikuláše Humpolce z Tuchoraze, předního úředníka Viléma z Rožmberka. V sedmdesátých letech 16. století získal dům rytíř Jáchym Metich z Čečova na Vizni a Puchelsdorfu. Za vlády Petra Voka ho Metich daroval svému služebníku Janu Kryštofovi Koferleynovi za jeho služby. Ten prodal dům roku 1610 za cenu 700 kop grošů míšenských rytíři Mikuláši Snejbersdorfovi z Tryonštejna. Po jeho smrti prodali sirotci dům měšťanovi Matějovi Nedopilovi a ten jej prodal nové eggenberské vrchnosti. V přímém majetku panství zůstal až do konce 20. stol. Během této doby dům sloužil za obydlí lékaře. V roce 1913 bylo přízemí adaptováno na zámeckou lékárnu, která tomuto účelu sloužila až do padesátých let 20. stol., kdy zde byla zřízena kotelna a v části budovy směrem do nádvoří veřejné toalety.