Lokace:
Dům je pohledově na mimořádně exponovaném místě v prostoru ulice
Latrán při hlavním vstupu do zámeckého areálu u Červené
brány. Svým zadním traktem zasahuje do I. nádvoří
zámku.
Popis objektu:
Průčelí domu jsou renesanční se sgrafitovým členěním z roku 1556,
zakončená atikou. Budova je dvoupatrová zčásti podsklepená.
Zastřešená je krovem s vnitřními úžlabími. Krytina je novodobá,
položená na původní šindel. Západní částí objektu prochází bývalá
spojovací
chodba do minoritského
kláštera, která dále pokračuje patrem sousední Červené
brány.
Stavebně historický vývoj:
Stavební vývoj objektu sahá hluboko do středověku. Zdá se, že
počátky zděného jádra pocházejí ze 14. století. Zřejmě již v této
době byl dům jednopatrový. Radikální přestavbou prošel ve dvacátých
nebo třicátých letech 16. století, kdy byl navýšen o druhé atikové
patro. Tuto přestavbu charakterizují výtvarně náročné raně
renesanční okenní ostění s nadokenními římsami, která jsou
charakteristická i pro jiné dobové stavby jižních Čech. Ukončující
štíty pocházejí z doby pozdější a souvisí zřejmě se vznikem
sgrafitové fasády roku 1556. V klasicismu bylo vestavěno druhé
patro, budova se také staticky zajistila táhly a podezděním
základů. V roce 1913 byla v přízemí zřízena lékárna. Fasáda tím
získala ze strany do Latránu monumentální portál a z boku byla
vybourána tři okna.
Významné architektonické detaily:
Zajímavými architektonickými prvky jsou již zmíněná tesaná ostění
oken a sgrafitová výzdoba fasády. V interiéru je gotický portál
vlevo od vstupní síně.
Historie obyvatel:
Dům byl od počátku své historie v přímé souvislosti s vrchností.
První písemné zmínky z roku 1541 uvádějí jako majitele Hřebenáře z
Hřebene, kteří patřili k drobným služebným šlechticům rožmberského
dvora . V roce 1550 přechází dům do majetku Mikuláše Humpolce z
Tuchoraze, předního úředníka Viléma z
Rožmberka. V sedmdesátých letech 16. století získal dům rytíř
Jáchym Metich z Čečova na Vizni a Puchelsdorfu. Za vlády Petra Voka
ho Metich daroval svému služebníku Janu Kryštofovi Koferleynovi za
jeho služby. Ten prodal dům roku 1610 za cenu 700 kop grošů
míšenských rytíři Mikuláši Snejbersdorfovi z Tryonštejna. Po jeho
smrti prodali sirotci dům měšťanovi Matějovi Nedopilovi a ten jej
prodal nové eggenberské vrchnosti. V přímém majetku panství zůstal
až do konce 20. stol. Během této doby dům sloužil za obydlí lékaře.
V roce 1913 bylo přízemí adaptováno na zámeckou lékárnu, která
tomuto účelu sloužila až do padesátých let 20. stol., kdy zde byla
zřízena kotelna a v části budovy směrem do nádvoří veřejné
toalety.
Současné využití:
V současnosti je objekt adaptován.
(ds)